Vrozená hluchota a její testování

Postižení zvířat vrozenou hluchotou bylo dokumentováno již v minulém století (Rawitz 1886 u plemene dalmatin). Hluchota je vázána u zvířat s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat a snížit její výskyt kontrolovaným chovem. Klininické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná-li se o postižení jednostranné či oboustranné. U oboustranně (bilaterálně) hluchých jedinců můžeme pozorovat potíže s orientací, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou. Tyto deficity však ve většině případů zůstávají maskovány, pokud jsou štěňata držena pohromadě a jedinci hluší tak "kopírují" chování jedinců slyšících.
 Prakticky neodlišitelní jsou jedinci slyšící na obě uši od jedinců jednostranně hluchých. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER , brainstem auditory evoked potentials - respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene.
Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně determinováno. Na základě publikovaných klinických studií a experimentů lze však postulovat základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů. Některé studie uvádějí, že při výskytu hluchého štěněte ve vrhu, musejí být zaručeně oba rodiče přenašeči, některé, že při výskytu hluchého štěněte ve vrhu může být přenašeč jen jeden z rodičů, záleží, u kterého se vyskytuje dominantní alela, avšak neexistuje test, který by to zjistil.
Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření: Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze snížit prevalenci postižených jedinců v populaci pod 15%, přičemž výskyt oboustranně hluchých zvířat by měl klesnout pod 4%.
Jak již z textu vyplývá, lze oboustranně slyšící jedince identifikovat pouze za pomoci audiometrického vyšetření (BAER).
Touto metodou zaznamenáváme akustické evokované potenciály. Před provedením vlastní testace jsou zvířata podrobena klinickému a neurologickému vyšetření a uvedena do mírné sedace, případně narkózy. Uši jsou nejprve prohlédnuty otoskopem a v případě nutnosti také vyčištěny. Poté je každé ucho stimulováno přes přiložená sluchátka zvukovým signálem o intenzitě 90 dB a frekvenci 20 Hz. Takto vyvolané elektrické potenciály sluchové dráhy jsou pak odváděny jemnými jehličkovými elektrodami, umístěnými pod kůží na hlavě. U zdravých zvířat se pak objeví typická křivka, čítající 5 vln. V případě psa postiženého kongenitální hluchotou pak pozorujeme pouze vodorovnou linii. Testaci štěňat lze provádět od stáří šesti týdnů. 
BAER test není genetický test a zjistí pouze fyzický stav psa, nikoliv možnost přenašečství. Tímto testem se nedá zjistit ani původ hluchoty, tedy jedná-li se o genetický problém, vývojový, či úrazový. Provádí se buď bez sedace, u nepokojných jedinců se sedací a to buď metodou vpichování jehliček do ucha anebo použitím sponek přichycených na ucho psa.
Cena je přibližně 1400 Kč.
Dle vyjádření lékaře je ideální provést test hned u štěněte staršího 8 týdnů, jelikož je největší pravděpodobnost, že případná hluchota není způsobena např. úrazem. U starších jedinců může právě dojít k mechanickému poškození zvukovodu či následkem stáří, rozdíl se BAER testem nezjistí.
BAER test stačí provést jen jednou za život.


Abecední seznam plemen postižených kongenitální hluchotou:
Anglický setr, akita, argentinská doga, australský honácký pes, bígl, bernardýn, border kolie, bostonský teriér, boxer, bulldog, bulteriér, dalmatin, dobrman, doga, foxteriér, knírač, kokršpaněl, kolie, německý ovčák, kuvaš, pitbulteriér, pointr, rhodézský ridgeback, rotvajler, sealyham teriér, sibiřský hasky, skotský teriér, staroanglický ovčák, pyrenejský horský pes, trpasličí pudl, west highland white teriér a další.

čerpáno:
Petr Šrenk, Veterinární klinika Jaggy Praha

Autor: IN
Přečteno: 1248x
Vydáno: 27.8.2019

Zpět

Další články v kategorii

Informace poradkyně chovu k onemocnění Spinocerebelární ataxie u hladosrstých foxteriérů
SPINOCEREBELÁRNÍ ATAXIE U HLADKOSRSTÉHO FOXTERIÉRA (SCA)
Proč je dobré podívat se svému psovi "na zub"
Dědičnost bílé barvy
Luxace Pately