Proč je dobré podívat se svému psovi "na zub"

 

 

Vážení chovatelé,


v tomto článku uveřejněném na internetových stránkách KCHF bychom rádi upozornili na zdravotní problém, který postihuje velkou část populace dospělých psů, a sice onemocnění zubů a dutiny ústní, tzv. parodontu. Článek bych ráda zaměřila na prevenci zdravotních problémů se zuby vašich čtyřnohých miláčků, kdy mou snahou je ukázat odstrašující případy z praxe a případně navést ty z vás, kteří problém u svého psa po přečtení článku zaznamenáte, k cestě jak mu pomoci.

Parodont je soubor tkání, které mají za úkol ukotvit zub v čelisti. Patří mezi ně dáseň, alveolární kost ( kost horní a spodní čelisti v okolí zubů), cement pokrývající povrch kořene zubu a periodontium ( úzká štěrbina mezi alveolární kostí a kořenem zubu vyplněná pružnými vazivovými vlákny). V tlamě psa žijí stovky bakterií, které osídlují povrch zubů a podílejí se na vzniku plaku. V normálním stavu se mezi bakteriemi v plaku a hostitelským organismem (psem) vytváří rovnováha, pokud ale dojde k narušení této rovnováhy, rozvine se onemocnění zvané gingivitida ( zánět dásní ). K pomnožení bakterií dochází například při supresi imunitního systému v důsledku stresu, použitím různých léčiv, například antibiotik nebo v důsledku infekce organismu psa. Gingivitidu doprovází zarudnutí a bolestivost dásní, kdy při dotyku můžou dásně až krvácet. V případě chronického (déletrvajícího) zánětu dásní už můžeme spatřit v místě zarudnutí modravý odstín dásní.

Následkem zánětu dásní ( gingivitidy ) vzniká často parodontitida ( zánětlivé onemocnění parodontu, konkrétně dásně, kosti horní a spodní čelisti v okolí zubů, cementu a periodontia - viz definice parodontu v úvodu článku ). Dochází k přerušení spojení mezi zubem a dásní. Problém postihuje především vícekořenové zuby, u kterých může dojít až k odhalení zubních kořenů. Parodontitida často končí ztrátou zubů.
Příčiny parodontitidy jsou spíše multifaktoriální, v kombinaci s bakteriemi zde hrají roli i genetické predispozice zvířete a vlivy prostředí, ve kterém pes žije. Při vzniku onemocnění zubů a dásní psa hrají roli i mechanické a chemické vlivy a dále nutriční faktory. Nárůst bakterií v tlamě psa může být ovlivněn množstvím a typem sacharidů v potravě. Poškození dásní a kosti čelistí či zhoršení imunitních reakcí organismu psa může způsobit nedostatek vitamínů,minerálů či bílkovin ve stravě psa. Jedním z nejčastějších klinických projevů onemocnění parodontu je zápach z tlamy psa, který je způsoben již zmíněnými,především anaerobními bakteriemi, dále nadměrné slinění, potíže při příjmu potravy - bolestivost při uchopení a žvýkání potravy. Pohledově vidíme otok a zarudnutí dásní, na povrchu zubů různé množství plaku a větší či menší množství usazeného zubního kamene.

Na obrázcích si můžete prohlédnout případy z praxe a zuby dnes již 16-ti letého foxteriéra, který léta trpěl zánětem dásní (gingivitidou). Ten vyústil v těžký zánět kosti horní a dolní čelisti, cementu a oblasti kořene zubů (parodontitidu). Do ordinace jej majitelka přivedla bohužel až v rozvinutých fázích onemocnění a původně „jen“z důvodu otoku tváře a okolí oka. Na dalších obrázcích uvádím záměrně jedny z nejhorších případů, kdy majitelé ani nevěděli v jakém stavu jejich pes zuby má a pokud ano, nechtěli to do poslední chvíle řešit. Z toho plyne, že je opravdu dobré podívat se svému psovi občas do tlamy. I v případě, že se "nic neděje", jelikožvětšina dospělých psů ve středním a vyšším věku zdravotní problémy s dásněmi a zuby má.  Ve fázi, kdy už dochází ke samovolné ztrátě zubů či extrakci postižených zubů ve veterinárních ordinacích, je na prevenci pozdě. Když odmyslíme, že takový stav tlamy psa již "bolí", je zde na místě zamyslet se i nad zbytečnou ztrátou zubu/zubů často v poměrně mladém věku psa. Ráda bych také upozornila chovatele mladých psů, aby pečlivě sledovali zuby již od štěněcího věku, kdy je dobré zachytit případnou retenci mléčných zubů v trvalém chrupu a včas stav řešit. Přebývající mléčné zuby v trvalém chrupu psa mohou způsobit vadné postavení řezáků či špičáků. Pokud majitel prohlíží svému psovi zuby pravidelně a od mládí, může si ušetřit spoustu zdravotních problémů.

Samotná léčba parodontitidy zahrnuje konzervativní a chirurgickou léčbu. Hlavním cílem léčby je zastavit progresi onemocnění a udržet proces ve stabilizovaném stavu. Základem léčby je pravidelné odstraňování zubního plaku,metody máme mechanické či chemické, kdy opravdu důležitá je následná prevence a domácí péče prováděná majitelem. Konzervativní léčba zahrnuje odstranění zubního kamene ultrazvukem či háčkem a ošetření kořenů zubů v celkové anestezii. Pro zhodnocení stavu dásní a zubů psa je dobré provést rentgenologické vyšetření dutiny ústní, kdy v pokročilých stadiích onemocnění na rentgenu mnohdy vidíme až úbytek a destrukci kosti horní a spodní čelisti.

Při léčbě parodontitidy se běžně používají antibiotika, kdy před jejich nasazením by měl veterinář zvážit druh, dávkování antibiotika a délku léčby. Předepisování antibiotik bez řádného ošetření zubního plaku není správné, protože antibiotika jen velmi obtížně pronikají vrstvou zubního plaku. Proto by mělo užívání antibiotik vždy předcházet odstranění zubního plaku či kamene a důkladné ošetření celého parodontu v narkoze.

Je dobré zmínit zdravotní komplikace parodontitidy. Ty mohou být lokální nebo celkové. Mezi lokální patří parodontální absces ( dutina naplněná hnisem), osteomyelitida (zánět čelistní kosti způsobený infekcí), poruchy imunity aj. Celkové komplikace se mohou vyskytnout v případě průniku bakterií do krevního oběhu, což může vytvářet rizikový faktor pro vznik orgánových onemocnění, například onemocnění srdce.

Jako prevenci onemocnění zubů a dásní psa bych uvedla na prvním místě domácí péči, a sice odstraňování zubního plaku než dojde k jeho mineralizaci. Pokud se vytvoří zubní kámen a parodontitida, domácí metody již nestačí.  Veterinář nabídne majiteli konkrétní řešení vhodné pro jeho psa. Ač se může domácí metoda odstraňování zubního plaku spoustě chovatelům zdát komická, zde platí to samé u člověka, zuby pravidelně čistit ať už zubním kartáčkem nebo kartáčkem na prst. Z plaku se tak  nevyvine zubní kámen a zdravotní stav dásní, zubů a celé tlamy nemusí vypadat jako na přiložených obrázcích. Prevence I v tomto případě znamená základ.  Kdo nemá čas a chuť psovi zuby mechanicky čistit, může odstraňovat zubní plak u svého psa pomocí doplňků dostupných na trhu ať už ve formě gelu či sypkého prášku, který se přidává psovi denně do krmení. Tyto doplňky mají tu schopnost, že zabraňují tvorbě dalšího plaku a dokáží plak více či méně rozpustit. V mnoha případech tak ušetří psovi ošetření zubů v narkoze, obzvlášť ve vyšším věku psa. Zde platí, že tyto doplňky mají největší účinnost pokud se začnou podávat ještě před vznikem zubního kamene či po odstranění zubního kamene v narkoze. Kromě rozpouštění a omezení množství zubního plaku zmírňují zápach z tlamy psa, což bývá pro samotné okolí čtyřnohého miláčka často znatelným přínosem.

Praktické dopady zdravotních problémů se zuby si dokáže představit jistě většina z nás. Pokud se psovi zuby kývají, ať už řezáky či stoličky, má problém s příjmem potravy. Potravu nemůže uchopit, rozžvýkat, musí jí často polykat po větších částech. Přicházejí zažívací potíže. Takový pes má dříve či později bolesti, dásně a zuby bolí. Pes je v tomto případě odkázán pouze na nás, svoje páníky. Na to zda se mu kromě běžné péče občas “kouknete na ten zub”.

Vážení chovatelé, věřím, že pro mnohé z Vás byl článek přínosem. Troufám si říct, že některé z Vás pobavila rada čistit svému psovi zuby jako nám lidem. Uvědomuji si, že v praxi toto provádí minimální procento z nás, ale věřte, zdravotní efekt by to mělo a má! Praktičtější pro většinu chovatelů jsou zmíněné doplňky stravy sloužící k rozpouštění zubního plaku, které lze koupit u veterináře a po poradě s ním I na běžném trhu. Zde připomínám, efekt tyto doplňky mají pokud se začnou podávat včas, ještě před vznikem zubního kamene nebo tedy ihned po odstranění zubního kamene.  Pomohou snížit tvorbu zubního plaku, kdy praktický dopad u starších psů je mnohdy veliký, velká část z nich už nemusí podstoupit ošetření zubů v narkoze. Ráda bych zmínila jednoduchou  a trochu nadnesenou rovnici : žádný zubní plak – žádný zubní kámen - zdravé zuby a dásně.

Pokud jste si po přečtení článku prohlédli zuby svého psa, pak článek splnil svůj účel. Čtyřnohý přítel nám neřekne zda ho něco bolí či trápí a jednou z možností jak upozornit na jeho případné zdravotní problémy může být dnešní článek na internetových stránkách KCHF.
 

Děkuji za Vaši pozornost.

MVDr. Petra Menclová

 

 

 

Autor: Vladimír Hutěčka
Přečteno: 136x
Vydáno: 2.11.2021



Zpět

Další články v kategorii

Dědičnost bílé barvy
Vrozená hluchota a její testování
Luxace Pately
Ende-Gupta syndrom