Honičské zkoušky Sokolov 6.-7.11.2010

Letošní Klubové honičské zkoušky, konané na Sokolovsku ve dnech 6. a 7. listopadu 2010, mě zastihly v dosti bídném zdravotním stavu. Přesto jsem na svá bedra přijal jejich organizaci a také funkci ředitele zkoušek. Zájemců ze strany našich členů bylo zpočátku celkem osm, ale jak již to bývá, nakonec těch statečných zbylo pouze pět. Všichni vedli hladkosrsté foxteriéry. Podařilo se sehnat do počtu další čtyři psy, a to dva drsnosrsté standardní jezevčíky, jednoho jagdteriéra a jednoho honiče plemene porcerlaine. Ke zkouškám totiž byly připraveny rozsáhlé leče a s malým počtem psů by se nedosáhlo patřičného efektu.

V sobotu ráno byl sraz v osm hodin v hospodě „U divočáka“ve městě Krásně a po nezbytné administrativě jsme se přesunuli do vzdálenějšího revíru MS Mirotický les, který se rozprostírá za Bochovem. Zde již netrpělivě čekali místní lovci a pozvaní hosté, dohromady 28 střelců. V závětrné části revíru byly připraveny dvě v podstatě na sebe navazující leče. V sobotu bylo ještě dosti větrno, a tak bylo v závětří příjemně až do doby, než začalo pršet. To už bylo po poledni a honila se druhá leč.

Po vypuštění psů do leče začal vskutku pravý nefalšovaný lov. Psi se ozývali ze všech stran a také střelci nezaháleli, rány hřměly také ze všech stran. Tak jak to bývá, vždy se najde někdo, kdo počítá vystřelené rány. Výsledek: v první leči bylo vystřeleno přibližně 65 ran. Což by i odpovídalo statistice na společných naháňkách, kdy na jeden ulovený kus připadá v průměru 8-10 vystřelených ran. V první leči bylo uloveno osm kusů holé zvěře jelena siky a jeden divočák. Škoda, že z leče odešla tlupa silnější černé zvěře minimálně o 25 kusech a to bez újmy, neboť lov byl zaměřen především na selata. I když je pravda, že střelci se snažili ze všech sil, ale bohužel štěstí stálo na straně divočáků. Foxteriéři předvedli vynikající práci zejména v těch disciplínách, které jsou pro první den zkoušek prioritní – hledání, nahánění včetně hlasitosti, vytrvalost a též velice důležitá orientace. Psíci v tomto ohledu byli velice dobře připraveni, neboť jsme z revíru odjížděli v plném počtu, jako na ranním nástupu. Ve druhé leči se podařilo ulovit několik dalších kusů zvěře, a tak konečný výřad činil 10 kusů holé zvěře jelena siky, jeden divočák a dvě lišky, celkem 13 kusů. Zástupci místního mysliveckého sdružení a též pozvaní hosté-střelci byli nadmíru spokojení. Postřehl jsem, že vůdci psů byli překvapeni početností zvěře v jednotlivých lečích.

Ve čtyři hodiny odpoledne čekala na promoklé účastníky vyhřátá místní vinárna a teplá strava. Samozřejmě, že jsme si sdělovali zážitky z předešlých hodin a zároveň jsme si doplňovali ztrátu energie a tekutin. Byl k tomu oprávněný důvod, vždyť vrchní rozhodčí se ve spokojenosti a zdraví dožíval 64 let! A tak se i přihodilo, že někteří „stateční“ se stačili prospat za stolem, než se skutečně odebrali k zaslouženému spánku.

Druhý den ráno hned po převozu živého divočáka do „obůrky“, což proběhlo před devátou hodinou, jsme odjeli do nedalekého revíru Loketských městských lesů a začínalo se disciplínou „ochota na černou zvěř“. Ne nadarmo se jí říká „disciplína smrti“, často  bývá konečnou pro mnoho psů. Nejinak tomu bylo i při těchto zkouškách – jeden jezevčík a fena plemene porcelaine byli vůdci odvoláni pro indispozici z předešlého dne. Takže už s ostatními dál nepokračovali. Další jezevčík obdržel z ochoty známku 2, jagdteriérka a všichni „hlaďáci“ kupodivu za „4“. Svědčí  to o jejich dobrých vlohách pro tuto disciplínu. Průběžně pak pokračovaly ostatní disciplíny, které zbývající psi celkem obstojně zvládli a zkoušky tak úspěšně dokončili.

Výsledné hodnocení honičských zkoušek

Jak je vidět z přiložené tabulky, psi dosáhli poměrně vysokého bodového hodnocení. Hladkosrstý Caligula Game Power přesvědčil svým 100 % výkonem a zaslouženě zvítězil. Došlo na rozdávání cen, které byly díky sponzorským firmám TESCO Cheb, LESING Plus Plzeň a také díky finančnímu příspěvku Ládi Mrštíka vskutku bohaté. Vůdce vítězného psa měl opravdu co dělat, aby všechno pobral. První tři soutěžící obdrželi pěkné poháry, ale ani ostatní neodešli s holýma rukama. Kromě krmiva pro své psy obdrželi drobné dárky a zimní doplňky do nepohody. Nejlepší pes obdržel jako bonus dort ve tvaru klobouku, který, jak jinak, byl ihned zkonzumován. Vyrobila a věnovala jej dcera manželů Hemrových.

Co jiného ještě dodat, snad že jen to počasí mohlo být o něco lepší, jinak letošní honičské zkoušky neměly chybu. Rád bych ještě jednou poděkoval našim sponzorům, kteří byli štědří a zkoušky díky nim byly zakončeny se vší důstojností a parádou. Nesmím opomenout rozhodčí, kteří vystupovali na profesionální úrovni a velice spravedlivě posuzovali. Byli to pánové Olda Liška, Luboš Kaňka, Pavel Bečka a Rosťa Bejček.

Závěrem bych chtěl sdělit našim členům, že tyto zkoušky jsou pořádány hlavně pro ně a pro obě naše obě plemena foxteriéra. Honičské zkoušky jsou těmi nejpřirozenějšími povrchovými zkouškami pro foxteriéry, a tak je velká škoda, že nejsou plně využity a obsazeny. Snažíme se při jejich organizaci, aby pro ně byly vytvořeny co nejlepší podmínky jak výběrem honitby, tak i výběrem zkušených rozhodčích z řad chovatelů ostatních plemen loveckých psů. Vyvarujeme se tak jednostrannému posouzení našeho plemene.

Ještě jednou děkuji všem zúčastněným a těším se na další setkání v roce 2011.

Bohuslav Papež, výcvikář KCHF ČR     

 

Honičské zkoušky na Sokolovsku očima vůdce

Vážení čtenáři Zpravodaje,
dovolte mi, abych se s vámi podělil o dojmy z Klubových honičských zkoušek, které se konaly ve dnech 6. a 7. listopadu t. r. v okrese Sokolov, a to z pohledu vůdce. Honičských zkoušek jsem se zúčastnil podruhé v životě a poprvé jako vůdce. V loňském roce jsem si pořídil svého prvního hladkosrstého foxteriéra Wolliho od Hrubého lesa. Proto jsem se v témže roce prvních honičských zkoušek na Bruntálsku účastnil jako divák, abych poznal, co takové zkoušky obnášejí.

Ale pojďme se vrátit k letošním zkouškám, které už jsem absolvoval jako vůdce. Přiznám se, že jsem se na ně hodně těšil, ale na druhou stranu jsem byl docela nervózní z toho, jak bude můj pes reagovat na zvěř, se kterou se v honitbě MS Mirotický les, ve které proběhl první den zkoušek, potká. V honitbě MS Mezilesí Knyk na Havlíčkobrodsku, jehož jsem členem, se vyskytuje převážně zvěř srnčí a drobná, sporadicky zvěř černá. Takže jsem se bál, aby Wolli nedával přednost srnčímu před jinou zvěří. Kupodivu opak byl pravdou, ale o tom až později. Sraz účastníků byl v 8 hodin ráno v pohostinství U divočáka v obci Krásno, kde proběhla prezence psů. V tomto pohostinství jsme měli výborné zázemí po oba dva dny zkoušek. Na zkoušky se dostavilo pět foxteriérů hladkosrstých, jeden jagdteriér, dva jezevčíci drsnosrstí standardní a jeden zástupce plemene porcelaine.

Vlastní zkoušky zahájil vrchní rozhodčí František Bejček. Po nezbytné veterinární prohlídce došlo k rozlosování psů a mohlo se vyjet do honitby Mirotický les. Před zahájením naháňky nás všechny přivítal myslivecký hospodář, který střelcům sdělil, jaká zvěř se bude lovit. Poté si vzal slovo rozhodčí Rostislav Bejček, který samozřejmě nabádal střelce k vysoké opatrnosti při lovu zvěře, se kterou bude v těsném kontaktu pes. Nervozitu vůdců trochu zlehčil hospodář, který svým menším přeřeknutím vyloudil úsměv na rtech u všech zúčastněných. Pronesl totiž větu, cituji: „Když někdo ulovíte psa, tak ho nechte ležet na místě!“ Samozřejmě tím myslel divočáka.

Po všech úvodních formalitách se mohlo přejít k naháňce. Všichni psi, kteří se zkoušek účastnili, byli rozmístněni v potřebných rozestupech, a už se jenom čekalo na to, až nastoupí střelci. Po odtroubení začala naháňka a pro naše psy honičské zkoušky. Všichni okamžitě vběhli do leče a snažili se nahánět zvěř. Tato honitba byla opravdu silně zazvěřená, a to převážně jelenem sikou, zvěří černou, ale i srnčí, občas byl spatřen i zajíc. Psíci prokázali na zvěři hlasitost, ať už s vysokým ohodnocením, anebo s ohodnocením nižším. V první leči byly uloveny laně a kolouši jelena siky a sele prasete divokého a také lišky, a to vše díky výborně odvedené práci všech psů. Bohužel, jak už to bývá, ne všichni lovci jsou zdatnými střelci, takže některá zvěř byla pouze postřelena. Za touto zvěří se vydali dva foxíci, kteří se naštěstí po určité době vrátili. Takže mohli vesele pokračovat dál.

Musím se přiznat, že mě trochu zarazil přístup některých lovců. Po ukončení první leče měli zpátky své foxteriéry pouze dva vůdci. Dva foxíci šli po stopě poraněné jelení zvěře a můj Wolli byl také nezvěstný. Mám ve zvyku mu nasazovat reflexní obojek s telefonním číslem, takže jsem věřil, že když by ho někdo našel, tak mi zavolá. Na konci leče nám oznámil jeden myslivec, že pes stočil jelení zvěř dolů na střelce, kde se střílelo. Jeden z místních členů vzal mobil a zavolal kolegům, kteří stříleli, jestli tam náhodou není nějaký pes. Ti mu s ledovým klidem odpověděli, že je tam můj pes, a že jim dohledal laň a zůstal s nimi u kusu. Nikdo přece nechce, aby střelci či honci volali vůdci ihned. Ale myslím si, že po ukončení leče by mohli dát vědět, že je pes u nich. To je jen taková moje menší připomínka k průběhu naháňky.

Po přestávce jsme šli do druhé leče, ve které už byla „pouze zvěř sičí“, kterou psi opět bez problémů natlačili přímo na střelce. Přitom jsem byl svědkem, jak Wolli nahnal čtyři „sikáče“ pěkně na střelce, z toho dvě laně se podařilo ulovit, takže jsem byl samozřejmě velmi potěšen. Bohužel musím podotknout, že ke konci druhé leče začalo vydatně pršet, a tento déšť trval až do konce zkoušek. V neděli se ještě k tomu extrémně ochladilo, takže nám počasí příliš nepřálo. Po ukončení druhé leče si někteří psi odbyli disciplínu odložení. I když je tento článek určen do foxteriéřího Zpravodaje, chtěl bych v něm vyzvednout práci fenky plemene porcelaine, vedené paní Hemrovou.  Fena předváděla parádní hlasitost na stopě, dokonce po dobu přibližně 15 minut vytrvale na místě stavěla postřelenou zvěř.

Takže první den zkoušek byl za námi. S předvedenou prací svých svěřenců jsme byli všichni spokojení, poděkování mysliveckého hospodáře honitby za předvedenou práci psů mluví za vše. Byli jsme sice všichni pěkně promoklí a docela i prochladlí, ale o dobrou náladu nebyla nouze. Přičinila se o ní i jedna menší příhoda, která nás pobavila a rozesmála. Kdosi volal mobilním telefonem, že po poli běhá jagdteriér, tak co má dělat?  Odpověď zněla, ať na něj zavolá jménem, které jim majitel pohřešované jagdteriérky sdělil. Na druhé straně se ozvalo, že pes na jméno nereaguje. Proto padla otázka, jak vypadá? Prý bílohnědý, takový flekatý ... Tak to už jsme „byli doma“. Poradili jsme tazateli, ať na psa zavolá „Cito!“ Majitel foxteriérky City byl radostí bez sebe, že na tohle přivolání už „flekatý bílohnědý jagoš“ slyšel! I to se může přihodit.

Po příjezdu do Krásna jsme se ubytovali v myslivně u pana Bejčka a poté jsme se všichni „foxlaři“ odebrali do pohostinství U divočáka na večeři a poklábosit. Zábava byla výborná. Během ní jeden z rozhodčích z ničeho nic říká: „Chlapci, zítra to všechno stejně rozhodne obůrka“. A to ještě nevěděl, že tři z pěti vůdců tuto disciplínu vůbec nikdy necvičili! Když jsme se k tomu přiznali, tak rozhodčí nevěřili vlastním uším a psům dávali ještě menší šanci na úspěch.

V neděli jsme vyrazili za vydatného deště na první disciplínu dne, kterou byla právě večer hojně diskutovaná „obůrka“. Měli jsme z ní docela strach, ale naši foxíci předvedli výbornou práci, při níž všichni celých pět minut vytrvale hlásili divočáka. Na této disciplíně bohužel skončil jezevčík, ale také výborná fenka plemene porcelaine. Po obůrce náš čekal dosled černé zvěře, chování u střelené zvěře a další drobné disciplíny. Všichni foxteriéři v těchto disciplínách obstáli, i když, jak už jsem zmiňoval, bylo počasí opravdu extrémně nepříznivé.

A co říci na závěr? Z mého pohledu vůdce bych to zhodnotil asi takto: sešla se zde dobrá parta lidí, které spojuje společná záliba, a tou jsou foxteriéři. Jak už jsme říkali ráno, není důležité zvítězit, ale dovést si psa domů, a tento cíl jsme všichni splnili. Navíc jeden z nás měl to štěstí, že k tomu všemu i zvítězil. Z těchto zkoušek jsem odjížděl s výborným pocitem, a ani to ošklivé počasí nepokazilo dobrou náladu všech vůdců. Musím říct, že se do těchto míst budu vždy rád vracet.

Touto cestou bych chtěl poděkovat Klubu chovatelů foxteriérů za uspořádání těchto zkoušek, jmenovitě panu Papežovi, protože je mi jasné, že není vůbec jednoduché tak náročné zkoušky připravit. Dále bych chtěl poděkovat zástupcům Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Sokolov a zástupcům mysliveckých revírů za poskytnutí honitby ke konání těchto zkoušek, samozřejmě všem sponzorům, kteří nám věnovali hodnotné ceny, a v neposlední řadě rozhodčím za jejich korektní přístup k vůdcům, ale především k jejich psům.

Dále mi dovolte, abych jménem všech vůdců poděkoval za výborné zázemí pohostinství U divočáka v Krásně a také panu Bejčkovi za ubytování. A na konec chci poděkovat všem vůdcům, a to nejen foxteriérů, ale i vůdcům ostatních plemen, kteří se těchto zkoušek zúčastnili. Je jen velká škoda, že se takto výborně připravených zkoušek neúčastní více psů. Myslím si, že se opět potvrdilo, že foxteriér je stále výborným loveckým plemenem s vynikajícími loveckými vlastnostmi. Právě foxteriér se stal i celkovým vítězem těchto zkoušek. Takže mi jenom zbývá popřát, aby se foxteriérům a jejich vůdcům dařilo i nadále.

Foxům zdar!
Jan Aubus

Autor: HK +
Přečteno: 799x
Vydáno: 6.11.2010

Pes	Místo Datum	D1	D2	D3	D4	D5	D6	D7	D8	D9	D10	D11	D12	D13	D14	Celkem	Cena Poznámka Vůdce
Buggy od Hraběte (fxh) - fena o: Winter Win od Rytíře Malovce m: Petti Tuskulum	Sokolov - Krásno 06.11.2010	4	4	4	3	3	4	4	4	4	3	4	4	4	4	169	I.c Klubová zkouška Pavel Flener
Wolli od Hrubého lesa (fxh) - pes o: Enrico od Hrubého lesa m: Qualla od Rytíře Malovce	Sokolov - Krásno 06.11.2010	4	4	4	2	3	4	4	4	4	3	4	4	4	4	181	II.c Klubová zkouška Jan Aubus
Cilka z Žákova háje (fxh) - fena o: Winter Win od Rytíře Malovce m: Arnika od Rytíře Malovce	Sokolov - Krásno 06.11.2010	4	4	4	4	1	4	4	4	2	3	4	4	3	2	159	III.c Klubové zkkoušky Jan Bartoň
Caligula Game Power (fxh) - pes o: Avalon v.d. Bismarckquelle m: Cheery Lady z Děkanu	Sokolov - Krásno 06.11.2010	4	4	4	4	4	4	4	4	4	4	4	4	4	4	204	I.c, CACT, CT Klubová - VKZ Jiří Mareš

D1) nos
D2) hledání
D3) nahánění
D4) hlasitost
D5) dosled černé zvěře na uměle založené pobarvené stopě
D6) ochota k práci na černou zvěř
D7) poslušnost
D8) chování po výstřelu
D9) chování u střelené černé zvěře
D10) chování na stanovišti
D11) vytrvalost
D12) orientace
D13) vodění na řemeni
D14) odložení




Zpět

Další články v kategorii

Výsledky klubových zkoušek z norování v Selibově, 29. září 2024
Klubové lesní zkoušky Březina (CACT,CT) 13.10.2024
Klubové barvářské zkoušky v Malovicích
Výsledky Klubových zkoušek vloh OMS Zlín 5.5.2024
Klubové barvářské zkoušky honičů (CACT) 14.10. 2023