Dnešní datum: 21. 08. 2017     | Hlavní stránka | Stáhněte si! | Odkazy | Rozšířené vyhledávání       
ORGANIZACE
KONTAKTY
PŘIHLÁŠKA DO KCHF
ČLENSKÁ ZÁKLADNA
STANDARD
ZPRAVODAJ KCHF
PŘEDPISY A ŘÁDY
KALENDÁŘ AKCÍ
PŘEČTĚTE SI
KŘIŽOVKY

CHOVATELSTVÍ
CHOV. STANICE
DATABÁZE
KRYCÍ PSI
CHOVNÉ FENY
PLEMENNÁ KNIHA od r. 2009
PLEMENNÁ KNIHA do r. 2009

VÝSTAVY
VÝSLEDKY VÝSTAV
SEZNAM ŠAMPIONŮ
TOP foxterier krásy
Úprava srsti foxteriéra

VÝCVIK
L0VECKÉ ZKOUŠKY
ŠAMPIONI PRÁCE
TOP foxterier výkon
ČLÁNKY K TÉMATU
AGILITY
TOP foxterier sport
OSTATNÍ AKTIVITY

INZERCE
Seznam inzerátů
Vložení inzerátu

FOTOGALERIE

Galerie
Přidat obrázek
Videogalerie

Kniha návštěv

Letní výcvikový tábor pro foxteriéry 2016
Vydáno dne 17. 12. 2016 (364 přečtení)

Zpráva o výcvikovém táboře pro foxteriéry, 24. – 30. 7. 2016

Kovářka je středisko pro rekreaci. Pod tímto termínem si lze představit leccos, sotva však to, co jsme v realitě nalezli. Pár kilometrů od nejsevernějšího bodu Rakouska, nedaleko od Nové Bystřice, u obce Sedlo, se mezi rozsáhlými lesy skrývá luční enkláva s bývalou hájenkou (dnes penzion a společné zázemí) a deseti boudičkami (s širokými lůžky a elektřinou). Táborem prochází cyklostezka, avšak kdo už se do tak zapadlé končiny vydá, má podobnou krevní skupinu jako my, takže vše v pořádku. Klid, čistý vzduch, pohodlí, ideální podmínky pro foxteriéry i lidi, zkrátka pohoda. Za to vše vděčíme Anetě Novákové a Tereze Macků, milým organizátorkám naší akce. Program byl bohatý a nepovinný, každý si mohl vybrat činnost podle letory, preferencí foxlíků a lenosti vlastní. Okolí tábora skýtá četné pamětihodnosti, takže ani milovníci zámků, historických náměstí a keramiky, popř. nakupování, nepřišli zkrátka.

Jedním ze základů úspěchu terénní akce s foxteriéry je zajistit, aby lidé nebyli rozptylováni různými elektronickými hračičkami. To je na Kovářce slušně zabezpečeno, signál zde není, anebo je slaboulinký a proměnlivý, takže i elektroničtí maniaci to rychle vzdali. Další důležitou podmínkou dobré společné akce s foxlíky je dostatek nápojů pro lidi i psy. To bylo vrchovatě splněno díky Michalovi a Vláďovi, kteří umožnili luxus točeného Kozla po celou dobu (pokud v tomto ohledu někdy nastávala krize, pak se rozhodně netýkala nedostatku). A hlavně, nejdůležitější jsou lidé dobré vůle, a to také bylo splněno. Účastníci akce zahrnovali 17 osob, z nichž některé skoro mikroskopické velikosti, a zhruba tucet foxteriérů (1 FXD na smečku FXH). Protože nás nebylo mnoho, bylo možno si dopřát další luxus: vyčlenit jednu boudičku pro neúnosně chrápající jedince: a existence této „ermitáže“ umožnila jejich bývalým pozůstalým spolunocležníkům, aby se pořádně vyspali.

Lovecký výcvik pro dobrovolníky z řad páníčků a foxlíků

Nutno říci, že těch posledních bylo víc než těch prvních, avšak všichni měli příležitost zúčastnit se několika výcvikových disciplín vhodných pro zkoušky loveckých vloh a dovedností. Lovecké zkušenosti pejsků i cvičitelů byly velmi rozličné – od zkušených přes začátečnické myslivce až po naprosté laiky, a od profesorských psích pracantů naháněk na prasata až po milovníky poležení na gauči (obě poslední skupiny se u foxlíků ovšem značně překrývají). Garantem loveckých aktivit na táboře byl Michal Šemro - díky Michale.

Stopa vůdce
Téměř každý foxlík již tuto zkoušku absolvoval (v rámci zkoušky vloh a podzimních zkoušek). Bez tréninku a náležité přípravy však na táboře byla „stopa vůdce" spíše měřítkem závislosti na trvalém kontaktu s paničkou či páníčkem. Při nevhodném povelu a příliš bohorovném startu páníčka může pejskovi (např. Punťa) chvíli trvat, než rozpozná, co se po něm vlastně chce. Zato Berča, ta neváhá ani vteřinu a tryskem, stopa nestopa, dohání paničku v houští.

Přinášení kachny z hluboké vody
Suchopárný název disciplíny při podzimních zkouškách nemůže naznačit bohatství a intenzitu zážitků všech zúčastněných. Už při samotném pohledu na vodní hladinu skvělého rybníčku vzdáleného něco přes kilometr od tábora se foxlíků zmocňuje vzrušení; každý z nás ví, co takový vzrušený foxteriér dokáže. Termín „klid na stanovišti před výkonem“ nabývá v našem případě netušeného obsahu.

Nejhorší je, když musíš čekat, až přijdeš na řadu. Foxteriér má řadu předností a skvělých vlastností, avšak trpělivost mezi nimi obvykle nebývá. Když ta vyprchá, pak musíš svou deprivaci nějak, hlavně hodně hlasitě ventilovat. Když konečně tvoje chvíle nastane, stojí před tebou nikoli jen úkol kachnu aportovat, ale úkolů hned několik: nejprve je třeba pokusit se eliminovat potenciální konkurenty (několik ragbyových chvatů tento problém řeší z hlediska páníčků), poté odehnat hordu čumilů (to se nedaří), pak nalézt vhodné místo pro skok do vody (což není jednoduché, neboť je třeba se vyhnout již dříve prožitému nabodnutí se na podvodní klacek), a konečně plavba samotná a aportování nebohé kachny (s jistými výhradami by se dalo přijmout, že kachnu předává v sedě a do ruky, po přehmátnutí na břehu).

Ukázalo se, že účinnou metodou, jak zajistit nevraživost mezi foxlíky, je souběžné vypuštění dvou fenek pro kachnu ve vodě. Plavou usilovně, ale kachna není hlavním předmětem jejich zájmu; vytřeštěným zrakem sledují soupeřku a pokoušejí se ji nějak zpomalit či jinak vyřadit ze zápolení. Všichni foxlíci si při této akci přišli na své. A rybníček setrval až do konce tábora oblíbeným místem pro bláznivé plavecké kratochvíle.

Dosled na pobarvené stopě Prase divoké nebylo k dispozici (střelené, těch volně pobíhajících byla v okolí spousta), takže roli kořisti převzaly kožky králíků nebo deka srnčího. Barvu na stopy nakapali opět Michal s Vláďou a tři pejskové si to zkusili, sice s rozličnou rutinou, avšak vždy s chutí. Při tomto úkolu ovšem vládne, v porovnání s ostatními, téměř komorní atmosféra.

Akce střelnice
Michal a Honza vzali na tábor brokovnice pro nácvik střelby na (dříve asfaltové, nyní vápenné) holuby na jindřichohradecké střelnici. Samotná střelba, po náležitém školení, se na první pokus neuskutečnila (po prvních dvou třech holubech se vrhačka rozbila a střelecký výcvik se omezil na posezení na hospodské zahrádce). Další pokus jiného dne byl již ovšem úspěšný – všichni si zastříleli z brokovnice (za zvláštní zmínku stojí, že Vláďa Candra, ač totální začátečník, projevil přirozený talent pro střelbu na „asfaltové“ holuby a byl velmi úspěšný). Po první padesátce holubů si to vrhačka (stroj, nikoli diskařka) rozmyslela a opět odešla, tentokrát do zcela věčných lovišť. Jako kompenzaci nám správce střelnice nabídl pistoli ráže 9, a zde se zaskvěla Romana Slaninová s jedinou čistou desítkou tohoto dne. Pro všechny další zážitek (nejen ta desítka).

Další zábavní akce během tábora
Výlety pěšky, na kolech nebo autem zahrnovaly například lesní rybníčky nedaleko tábora, Jindřichův Hradec, ba dokonce Slavonice a Maříž. Většina účastníků si velmi pochvalovala výlet na zámek Červená Lhota, který někteří prožili i na loďkách. Asi největším zážitkovým výletem byla ovšem návštěva bludiště v kukuřici u obce Roseč. S minimálními náklady místní vytvořili areál s velkým bludištěm v kukuřičném poli, trampolínou, pyramidou slaměných krychlí, volejbalem, šlapacími autíčky a bazénem. Všichni využili příležitost trošku řádit, a kupodivu se všichni, kdo se do bludiště vydali, zase našli.

Předchozí výčet nesčetných aktivit nepotřebuje zakončit nějakými superlativy. Alespoň Punťa už poslední den odmítal opustit boudičku, zcela emocionálně a částečně fyzicky vysílen. Podobně to vypadalo i s některými lidskými frekventanty tábora. Pokud si, foxlíkáři, budete chtít splnit sen o relaxační dovolené, pomalu posílejte Anetě a Terezce přihlášky na příští rok ve stejném termínu. Areál je pro nás již rezervován, ale kapacita je omezená.

Jan Kirschner

Jedno letní setkání aneb To málo, co se do předešlého nevešlo

Náš spolutáborník Honza Kirschner zvládl napsat snad vše podstatné, co se na letošním foxlíkářském setkání odehrálo. Chci na tomto místě jenom vyzdvihnout urputnost, které se pořadatelky tábora – Terezka Macků a Aneta Nováková – dozajista přiučily od svých foxteriérů. Jen díky ní se naše veskrze povedené letní setkání vůbec konalo, přestože to ještě pár týdnů před odjezdem vypadalo, že na světě neexistuje místečko, kam bychom se mohli uchýlit.

Místo, kde jsme se nakonec sešli, má skutečně nespočet předností – krásnou přírodu, dostupnost různých turistických atrakcí i vlídný personál, kterému nevadila skupina plnokrevných foxteriérů se všemi jejich přednostmi i drobnými nedostatky. Osobně si ale myslím, že nejúžasnější byl lidský element – parta lidí, kteří se liší nejen věkem, ale třeba i přístupem ke kynologii. Myslím, že mohu mluvit za všechny: bylo nám tu vážně skvěle! Vychutnávali jsme si ten vzácný moment obyčejné lidské sounáležitosti a radosti ze setkání podobně naladěných nadšenců, které spojuje jediné heslo: Foxteriér.

A nakonec mi nezbývá, než vyjádřit radost nad tím, jak se utěšeně rozrůstá nejmladší generace foxlíkářů, protože jak všichni víme – nic nemá smysl, pokud není, kdo by po nás jednou převzal žezlo, pardon, vlastně vodítko…

Romana Slaninová










Související články:
Pozvánka na letní výcvikový tábor 2016 (02.02.2016)

( -id- | Komentářů: 0 | Komentovat | Informační e-mailVytisknout článek )

European Foxterrier Winner Show 14.9.2013

Pes, p?ítel ?lov?ka

DELIKAN

© KCHF ČR 2009