Jak se závodí v dogfrisbee s foxteriérem

Poslední víkend v květnu patřil, alespoň co se polského města Wroclaw týče, dogfrisbee. Polský dogfrisbee klub „Latajace psy“ má už víceletou tradici a jím pořádané závody se těší obrovské oblibě závodníků i obecenstva a tím pádem také sponzorů. Pro nás Čechy byla tedy místní závodní atmosféra něčím naprosto novým.

Zatímco na českých dogfrisbee závodech byste diváky spočítali pomalu na prstech jedné ruky, v Polsku se na tyto závody chodí lidi bavit, fandit, tleskat a povzbuzovat.  Zkrátka na nich stráví celý den třeba s rodinou nebo s přáteli. Je krásné pozorovat, jak si polská široká veřejnost navykla navštěvovat tyhle akce a nebojí se závodníky povzbudit. Když se pak v neděli po poledni strhl poměrně silný déšť, těsně před nástupem závěrečných freestylových sestav kategorie starters a open, trochu zklamaně jsme předpovídali, že teď, když má přijít zrovna to nejlepší, asi všichni odejdou. Proto pro nás bylo obrovským překvapením, když diváci vytáhli deštníky a stáli kolem závodního hřiště dál! Dál povzbuzovali a nenechali si nepříjemným počasím ani trochu otrávit náladu.

Pro obecenstvo, které čítá několik set lidí, je předvedení freestylové sestavy prostě radost. A tak si nikdo z nás nedělal kdovíjak velkou hlavu s tím, že se mu v závodění třeba moc nedaří. Vzali jsme si příklad z místního obecenstva a nechali se strhnout výbornou atmosférou. Povzbuzovali jsme jak české, tak polské týmy ze všech sil. A že rozhodně bylo čemu tleskat: úroveň polského dogfrisbee je nesmírně vysoká a pestrost plemen, která se na závodním poli pohybují, je také obrovská. Kromě standardních border kolií jsme mohli vidět například nádherného československého vlčáka, jorkšírského teriéra, nebo třeba bavorského barváře.

Závodilo se v kategoriích young dogs (mladí psi do 18 měsíců věku), starters (začátečníci), bonsai (psi s kohoutkovou výškou 38 cm a méně) a open (pokročilí).

Já s drsnosrstou foxteriérkou Greasy Fox Simarko jsme tedy spadaly do kategorie bonsai, kde se nám podařilo obstát v tvrdé konkurenci polských týmů a obsadit první místo. Greasy si svým vzhledem a obrovským zapálením pro disky získala i přízeň polského obecenstva, takže se během celého víkendu těšila neustálému obdivu dětí i dospělých z publika.

O dva týdny později jsme vyrazili na závody zase. V Nymburce se konalo Mistrovství České republiky. V ČR je bohužel malých pejsků, kteří si troufnou závodit, ještě poměrně málo, takže se kategorie bonsai na závodech neobjevuje. V případě českých závodů tedy foxteriéři spadají do kategorie starters, popřípadě open. V Nymburce se představili v kategorii starters foxlíci dva. Kromě Greasy ještě hladkosrstý foxlík Trest Zuzky Fišerové, který se umístil na krásném osmém místě.

Mezi rozhodčími pro freestyle byli v Nymburce i dvě obrovské legendy dogfrisbee: Yachi Hirai a jeho syn Shaun Hirai, kteří k nám přicestovali až z dalekého Japonska. Oba tito vynikající hráči po prvním kole přišli Zuzku osobně pochválit za její krásnou a efektivní sestavu.

Greasy skončila na pátém místě v kategorii starters, což osobně považuji s ohledem na velkou konkurenci za náš zatím nejpovedenější výkon.

Text Eva Sáňková, foto Ondřej Uhlíř

www.foto-pes.cz